Příčiny předčasného šedivění

Šedé vlasy, které vyjdou dříve, než by měly být způsobeny stresem, nezdravým životním stylem nebo vedlejším účinkem závažné nemoci

Může být geneticky určeno, je výsledkem stresu nebo nezdravého životního stylu nebo vedlejším účinkem vážné nemoci. Je lepší ignorovat šedé vlasy!

Obvykle je spojujeme s postupem času a považujeme je za známku nevyhnutelného stáří. Mezitím mohou být šedivé vlasy, zejména ty, které se objevily příliš brzy, dobrou omluvou k provedení komplexního výzkumu sami. Proč? Protože předčasné nebo náhlé šedivění je signálem, že v našem těle něco není . Může se ukázat, že místo zásahu kadeřníka potřebujeme lékařskou pomoc více.

Fotografie: iStock

Šedé vlasy jsou známkou nemoci

Přestože existují lidé, kteří v souladu s nejnovějšími trendy dělají šedé prameny, většina z nás se snaží šedým vlasům zabránit nebo se jich zbavit. Mezitím existují situace, kdy by se šedými vlasy mělo zacházet jako s poslem, který nás informuje o špatném stavu našeho těla. Takto bychom měli ošetřovat šedé vlasy, když se objeví příliš brzy (kolem 20-25) nebo když šedé vlasy rostou rychle (téměř přes noc).

Brzy šedé vlasy lze geneticky určit, takže místo panikaření při pohledu na bílé vlasy, zeptejte se maminky a táty, když se poprvé objevily. Zvažte také, zda jste v poslední době měli více stresu . Nervové napětí a často doprovázející nespavost mohou způsobit vznik šedivých vlasů. Kriticky také zhodnoťte svůj životní styl. Pokud jíte špatně a kouříte cigarety, můžete také zrychlit šedě.

Uklidnění nervů, pravidelný spánek přes noc, zdravá strava a zásobování těla vitaminy B, biotinem, kyselinou listovou, zinkem, mědí, železem a selenem nezabránilo objevování nových šedých pramenů na vaší hlavě? Je čas navštívit lékaře. Protože šedé vlasy mohou být vedlejším účinkem:

  • onemocnění štítné žlázy, zejména její hyperfunkce,
  • zhoubná anémie (známá také jako Addison-Biermerova nemoc),
  • tzv. Wernerův syndrom, tj. genetické onemocnění, které způsobuje zrychlené stárnutí těla a projevuje se u lidí obvykle ve druhé dekádě života,
  • cukrovka nebo
  • koronární ateroskleróza.